autoúraz
Byla to hrůza, ale teď už je vše v pořádku.
V sobotu 17.4.2010 jsem vyrazila s Atýskem na procházku. Sotva jsem vyšla od baráku Atka uviděl fenku, kterou má docela rád. Okamžitě se za ní rozeběhl. Panička od fenky zrovna přecházela silnici u našeho baráku, fenka se ale nemohla rozhodnou, zda počká na Atku nebo přejde. Nakonec začala přecházet, ale k přechodu se blížilo auto, křičela jsem na Atyho, protože jsem tušila, co se stane. Řidič přibrzdil před fenkou, ale asi si myslel, že Atka zastaví a před bobánkem přidal. Pak si to moc nepamatuju, Atka zapištěl a utíkal směrem ke mně, pak si lehnul do trávy. Když jsem k němu doběhla, bylo jasné, že musíme na veterinu, popadla jsem Atyho do náručí a běžela s ním do práce. Nakonec jsem si musela zavolat posilu, protože Aty se docela dost pronese. Doktor na klinice prohlídl celého hafana, udělal RTG snímky zadní packy a bylo jasné, že Atka má víc štěstí než rozumu. Odnesla to jen potrhaná tkáň, kosti drží. Atka byl v šoku, tak dostal kapačku a večer šel do anestezie a na sešití nohy.
Od té doby se Atka tváří hrozně nemocně a od každého vyžaduje značnou dávku drbání a mazlení. Jinak je ale v naprostém pořádku a rána se hojí krásně. Brzo nám vyndají stehy a budeme zase moct pomalinku začít běhat a trénovat. Bohužel se, ale nezjasníme plánovaných výstav v Budějovicích a v Praze. Je mi to moc líto, protože Aty je teď krásně chlupatý a mohutný, ale jsem ráda, že mu není nic vážnějšího!